Především si musíme uvědomit, že náklady jsou dvoje: vstupní investice během stavby a pak provozní náklady na teplo a teplou vodu v dalších mnoha letech.

Elektrické vytápění můžeme pojmout dvěma základními způsoby:

• čistě elektrické, opírající se o topné rohože nebo topné kabely, zalité přímo do složení podlahy a doplněné elektrickými přímotopnými konvektory
• nebo teplovodní, kdy zdrojem topné vody je elektrokotel.

Čistě elektrické vytápění je jako investice skutečně nejlevnější, ale do budoucna jsme „odsouzeni“ za všech okolností topit elektřinou. Přestavba na teplovodní vytápění znamená dům vystěhovat a několik týdnů nebo spíš měsíců bydlet jinde.

K volbě tohoto „levného“ způsobu vytápění je třeba proto přistupovat velmi opatrně.

Navíc nejspíš narazíme už na stavebním úřadě při žádosti o stavební povolení, protože součástí dokumentace je Protokol a Průkaz o energetické náročnosti budovy.

Čistě elektrické vytápění nejčastěji z hlediska dovolené energetické náročnosti nevyjde (rozhodování se řídí vyhláškou 78/2013 o energetické náročnosti budov) a je nutné doplnit ho nějakým obnovitelným zdrojem (termické soláry, fotovoltaika, krb na dřevo – tj. spalování biomasy) a tím se „levné“ elektrické vytápění podstatně prodraží.

Elektrokotel s teplovodním vytápěním je na tom legislativně, z hlediska stavebního povolení, stejně, provozními náklady také, ale do budoucna dává široké možnosti pro rekonstrukci.

V domě se nic nemění, změní se jen zdroj tepla v technické místnosti. Ale je dražší o teplovodní soustavu, respektive o rozdíl mezi ní a elektrickými rohožemi, kabely a přímotopy.

Plynový kotel je provozně levnější než elektřina, ale musíme pořídit plynovou přípojku, rozvody plynu v domě a komín.

Doba návratnosti tepelného čerpadla závisí na typu vytápění, se kterým ji porovnáváme. U objektů s vyšší spotřebou tepla bývá návratnost rychlejší. V reálných podmínkách se návratnost pohybuje zhruba:

• oproti přímotopům a rohožím: kolem 9,9 let

• oproti elektrokotli: cca 6,3 roku

• oproti plynovému kotli: přibližně 9,6 roku

Tato čísla platí pro běžný rodinný dům s roční potřebou tepla cca 22 000 kWh, při využití tepeného čerpadla  systému vzduch–voda HPA-O 8 Plus. V novostavbách může být návratnost i kratší díky úspoře na nerealizované jiné kotelně (např. plynové, nebo na tuhá paliva) a případné fotovoltaice. U rekonstrukcí bývá návratnost delší, ale stále výhodná.

Z hlediska vstupní investice je tepelné čerpadlo dražší, nevyžaduje ale při získávání stavebního povolení žádné doplňující obnovitelné zdroje tepla – samo je obnovitelný zdroj – a provozně je až třikrát levnější než vytápění elektřinou.

Pro porovnání jsme jako příklad použili tepelné čerpadlo Stiebel-Eltron vzduch-voda, HPA-O 8 Plus:

Na návratnost tepelného čerpadla má vliv více faktorů:

• velikost objektu a roční potřeba tepla,

• zateplení a kvalita obálky budovy,

• zda jde o novostavbu nebo rekonstrukci,

• požadovaná pokojová teplota v domácnosti,

• typ zvoleného čerpadla (vzduch–voda vs. země–voda),

• možnost využití fotovoltaiky nebo nízkého tarifu,

• lokální klimatické podmínky a výpočtová venkovní teplota,

• typ otopné soustavy – podlahové topení bývá úspornější než radiátory,

• aktuální cena energie (elektřina, plyn),

• požadavek na chlazení v létě – některá čerpadla jej umí v základu.

Vidíme, že doba návratnosti není dlouhá a tepelné čerpadlo brzy začne přinášet značné roční úspory.

Příklad výpočtu je zde informativní a tabulka je výtahem z poměrně složitého výpočtu. Pro každý dům je ho třeba provést individuálně a zhodnotit celou řadu vlivů:

• požadovanou vnitřní teplotu,
• venkovní oblastní výpočtovou teplotu,
• typ otopné soustavy (podlahové topení – radiátory),
• skutečnou potřebu teplé vody,
• případný vyhřívaný bazén,
• bude-li v domě požadováno letní chlazení,
• jestli instalujeme tepelné čerpadlo země-voda nebo vzduch-voda (do variant s elektrickým vytápěním by bylo nutno připočíst cenu klimatizací; moderní tepelná čerpadla mají ale funkci chlazení, tzv. reverzní provoz, v základní výbavě),
• konkrétní nabídku ceny elektřiny atd.

Při výběru vhodného systému vytápění zvažte:

• typ budovy (byt/dům, novostavba/revitalizace),

• dostupnost energií (plyn, elektřina, dřevo, dálkové teplo),

• velikost a dispoziční řešení domu,

• investiční možnosti a očekávané provozní náklady,

• nároky na komfort a automatiku (např. možnost ovládání na dálku),

• možnost kombinace s fotovoltaikou nebo větráním.

• Z dlouhodobého hlediska vychází tepelné čerpadlo jako nejvýhodnější řešení z pohledu provozních nákladů a flexibility. A to i přesto, že počáteční investice je vyšší.

Při dobrém projednání a optimalizaci požadavků investora je výsledek obvykle ještě lepší. Kontaktujte nás, rádi vám poradíme nebo vám čerpadla STIEBEL ELTRON představíme osobně přímo v provozu v našem showroomu (Praha 8 ‒ Chabry).