Kdy se vyplatí teplovzdušné vytápění rodinného domu pomocí větrací jednotky s rekuperací
Instalace systému řízeného větrání s rekuperací přináší rezidentům budovy komfort v podobě dostatku čerstvého vzduchu bez většího množství prachu, pylů a hluku z ulice. To vše bez tepelných ztrát způsobených vypouštěním energie otevřeným oknem ven. Pomocí větrání s rekuperací lze dům také vytápět, ale je potřeba si dát pozor na několik faktorů, které mohou komfort bydlení snížit. V tomto článku vám poradíme, na co si dát pozor.
Na začátek je potřeba uvést, že vzduch jako takový není příliš dobrým energonositelem – je velmi lehký, a tudíž není schopen účinně akumulovat tepelnou energii. Teplovzdušné vytápění se kvůli tomu vyznačuje většími nároky na dopravované množství vzduchu, a tím i na všechny komponenty systému, jako jsou větrací jednotka a potrubní systémy. Zároveň je potřeba počítat se zateplenými rozvody vzduchu, což znovu představuje zvýšené prostorové a investiční nároky.
Kde se teplovzdušné vytápění vyplatí?
I z tohoto důvodu se teplovzdušné vytápění velmi dobře uplatňuje ve větších budovách s nutností velkého množství přiváděného vzduchu. Obvykle jej najdeme ve velkých prostorách, jako jsou skladovací nebo výrobní haly, obchodní centra nebo plavecké bazény. V těchto prostorách je důležité také to, že vytápění vzduchem pomáhá vysušovat.
Na co si dát pozor u rodinného domu?
Při ohřívání vzduchu se totiž sníží relativní vlhkost vzduchu, a to až o desítky procent. Například chladný zimní venkovní vzduch o teplotě např. -5 °C je schopen nést jen velmi malé absolutní množství vlhkosti v porovnání s přiváděným vzduchem po ohřátí o teplotě 18 ℃. Při ohřívání se však obsažené množství vodní páry ve vzduchu nemění.
Což je problém právě u rodinných domů. Relativní vlhkost přiváděného vzduchu může klesnout ke 20 %, zatímco ideální rozmezí je mezi 30-60 %. Z toho vyplývá, že je u rodinných domů potřeba velmi opatrně regulovat množství větraného vzduchu tak, aby nedocházelo k přílišnému vysoušení interiéru. Což je často obtížné, protože množství vzduchu potřebného pro vytápění se odvíjí od aktuální venkovní teploty.
Distribuce samotného vzduchu je u teplovzdušného vytápění také složitější z důvodu přirozené tendence stoupání teplejšího vzduchu. Nejčastějším způsobem je přívod vzduchu podlahovými vyústkami nebo vysokotlakými distribučními prvky. Přívod vzduchu například standardními talířovými ventily ze stropu by totiž nezajistil dostatečný vertikální dosah proudu vzduchu, a tím by docházelo k horšímu provětrání prostoru.
Obecně je teplovzdušné vytápění v rodinném domě z výše zmíněných důvodů velmi složitou záležitostí. Pro tyto účely jsou používány speciální vzduchotechnické jednotky pracující s cirkulačním vzduchem, které vyžadují odpovídající zdroj tepla. Pro hrazení tepelných ztrát má smysl zejména u pasivních rodinných domů, jejichž tepelná ztráta je velmi malá, a tím pádem se nevyplatí investice do vodního systému vytápění a větracího systému s rekuperací. Udržení dostatečné vlhkosti v interiéru je ale i v tomto případě důležitým úkolem, který je potřeba neopomínat.