Rekuperace jako úsporné větrání aneb Jde to i se zavřenými okny
Nízkoenergetická výstavba přináší do běžného slovníku celou řadu nových pojmů. Jedním z nich je i rekuperace, ve své podstatě jednoslovný název pro zpětné získávání energie – v tomto případě větráním. Jak přesně ale rekuperace funguje? A proč nestačí běžné otevření okna?
Snížení energetické náročnosti domu? Spočítejme si to
Při návrhu domu se výpočtově zjišťuje, jakou bude mít dům tepelnou ztrátu. Jednou z částí tohoto zásadního údaje je tepelná ztráta prostupem konstrukcemi. Přeneseně tato hodnota říká, kolik tepla utíká skrz pomyslnou bundu, do které je dům „oblečen“. Samo o sobě je nejlepší/nejefektivnější, když tepla samozřejmě utíká co nejmíň… Ale co když chcete větrat?
Jinými slovy – bunda je tak těsná, že zamezuje přísunu vzduchu, jenže když rozepnete zip – otevřete okno a pustíte dovnitř studený vzduch. Což je nejen nepříjemné, ale zároveň tím ztratíte spoustu tepla.
Na nový rodinný dům o užitné podlahové ploše cca 150 m2 činí výpočtově tato tepelná ztráta větráním kolem 2 kW, což může klidně představovat až 50 % celkové tepelné ztráty domu.
S rekuperací to je jiné. Díky předehřátí vzduchu si venkovní vzduch téměř zdarma přihřejete a tepelná ztráta větráním se tak takřka kompletně eliminuje. To vše za neustálého přívodu čerstvého vzduchu. V praxi to znamená menší investici do menšího zdroje tepla a úsporu na účtech za vytápění.
Konec utírání prachu
Veškerý vzduch, který pouštíte do domu, prochází v rekuperační jednotce skrz účinné vzduchové filtry. Při pravidelné výměně a údržbě tyto filtry zachytí až 90 % velkých prachových částic, které jsou ve znečištěném vzduchu v ČR zastoupeny nejvíce (zejména z dopravy a ze spalování fosilních paliv).
Rekuperace není klimatizace
S rostoucími letními teplotami jde ruku v ruce potřeba v domě chladit. Nejčastější známý systém je klimatizační jednotka na stěně nebo v podhledu. Klimatizace funguje tak, že si vezme vzduch z místnosti, ochladí ho a vrátí ve stejném množství zpět. V rámci tohoto procesu však, jak asi tušíte, není přiváděn žádný čerstvý vzduch z venkovního prostředí.
Rekuperace na druhou stranu sice dokáže přivádět ochlazený čerstvý vzduch, ale vzhledem k nezaizolovanému potrubí jeho teplota nemůže být nižší než 16 °C, aby nedocházelo ke srážení vzdušné vlhkosti na trubkách.
Na vysvětlenou. Dostatečné množství čerstvého vzduchu na běžný rodinný dům se řádově pohybuje kolem 200 m3/h, což odpovídá chladícímu výkonu pouze 0,6 kW na celý dům. Tento chladící výkon pro představu pokrývá solární energii, která dopadá na 1 m okna a je tak pro celý dům nedostatečný.
Takže závěr? Standardním větracím systémem lze částečně místnost ochlazovat a zvýšit si pocitový komfort vnitřního prostředí, rozhodně ale nelze počítat s plnohodnotným chlazením.
Jaký systém větrání zvolit?
Nejčastější koncepcí je centrální větrací systém, který obsahuje větrací jednotku o velikosti menší pračky visící na stěně, nebo menší jednotku na stropě, většinou v technickém zázemí domu. Z tohoto srdce celé soustavy proudí vzduch pomocí potrubní sítě mezi venkovním a vnitřním prostředím.
Vypořádat se spojenými prostorovými nároky na potrubí je samozřejmě snazší v rámci projektování nebo samotné stavby nové budovy, nicméně centrální větrání lze zakomponovat i do rozsáhlejších rekonstrukcí – tam je pak nejsnazším řešením decentralizovaný systém, kde výměna vzduchu probíhá několika malými jednotkami přímo skrz venkovní stěnu.
Abyste získali o systému bližší představu a dokázali si celý systém včetně jeho procesů představit, pusťte si následující vysvětlující video: